Manské dvory ve vsi.

Nejvýznamnějšími necírkevními objekty městečka Kamýku se v průběhu středověku staly velké manské dvory, jejichž poznání stále nedosahuje potřebné hloubky. Dva byly situované vedle sebe v rohu tvořeném komunikací od hradu a ulicí podle řeky. Při přidělování domovních čísel popisných za Marie Terezie zákonitě obdržely č. p. 1 a 2. Jejich vznik je nepochybně nutno předpokládat v souvislostech působení královských úředníků.

Z areálu bývalého č. p. 1 pocházejí i náhodně získané archeologické nálezy z 13. století, které dokládají, že touto dobou bylo toto místo již osídleno. Oba dvorce se velkorysými rozměry svých parcel výrazně odlišovaly od měřítka ostatní parcelace i zástavby. Poněkud menší dvůr č. p. 1 bohužel v relativně nedávné době zanikl, jeho ploch

Velmi dobře a vzácně autenticky se však doposud dochoval větší dvůr č. p. 2. Tvořil ho rozsáhlý v podstatě obdélný areál se zástavbou zejména při obvodu. Z části dnes existují pouze suterény, v přestavěné podobě pak stojí dvě křídla. Poznání této významné a maximální respekt a péči si zasloužící památky jsme však stále ještě velmi mnoho dlužni. I odsud známe ojedinělé středověké archeologické nálezy. Nejstarší zděné konstrukce náležejí pozdní gotice, jak dokládá několik dochovaných portálků i gotické omítky severní obvodové zdi. Celý areál prodělal velkolepou přestavbu v renesanci, která ho oděla do módního sgrafitového šatu (ten na mírně nepravidelné hlavní budově situované podél ulice paralelní s řekou vykazuje dvě fáze) a vybavila charakteristickými klenbami. Do dnešní podoby pak areál doformovaly mladší úpravy.

Dnes již bohužel neexistující menší objekt označovaný v novověku jako manský dům existoval i na prvém břehu. Před zánikem mu dominovala stavba s mansardovou střechou a vížkou. O tom, zda i tento areál obsahoval pozůstatky středověké situace, nic nevíme.