Povodeň

Nejvyšší srážky přesáhly 400 mm v Novohradských horách na jihu Čech na hranicích s Rakouskem. Srážky vyšší než 300 mm se vyskytly v podstatné části Šumavy a Novohradských hor a v jejich podhůří, dále pak ve východní části vrcholových partií Krušných hor a Jizerských hor. Úhrny 170-250 mm byly zjištěny v celé oblasti Krušných hor, Krkonoš, Orlických hor, Jihlavských vrchů, Jeseníků a Moravskoslezských Beskyd.

Období 6.- 7. srpna 2002. V oblasti Novohradských vrchů a Českokrumlovska spadlo za dva dny 130-250 mm srážek. Zasaženy byly také západní Čechy a jižní Morava, zejména Podyjí (srážky od 60 do 130 mm). V jednotlivých dnech bylo naměřeno nejvíce dne 6. srpna ve stanici Staré Hutě 101 mm, dne 7. srpna ve stanici Podhorská Ves 180 mm. Nejvyšší srážkové úhrny za tyto dva dny byly naměřeny ve stanici Staré Hutě 254 mm a ve stanici Podhorská Ves 278 mm.

Období 8. - 10. srpna 2002. Na území ČR se vyskytovaly lokální lijáky a bouřky s denními úhrny srážek 30 až 55 mm. Výjimku tvoří dne 8. srpna stanice Lodhéřov v jižních Čechách 98 mm a stanice Luby u Chebu 68 mm. Maximum dne 9. srpna činilo 44 mm ve Zlatých Horách (Hrubý Jeseník) a 10. srpna v Chudenici v západních Čechách 73 mm.

Dne 11. srpna se nejvyšší srážky koncentrovaly do oblasti jižních Čech, zejména Šumavy a Pošumaví, kde dosahovaly hodnot kolem 100 až 130 mm. Srážky přes 20 mm (ojediněle až 50 mm) však zasáhly celé západní a jižní Čechy, jihozápad středních Čech a jižní Moravu Maximum bylo zaznamenáno na stanici Slavkov v jižních Čechách 157 mm.

Dne 13. srpna se srážky přesunuly do východních Čech a na Moravu. Nejvyšší srážky spadly v Jizerských horách (250 až 280 mm). Srážky 80 až 100 mm byly pozorovány i v Orlických horách, Hrubém Jeseníku, ve Žďárských vrchách a horním Posázaví. Maximum dne 13. srpna naměřila stanice Knajpa v experimentálním povodí ČHMÚ v Jizerských horách a to 278 mm.

V průběhu uplynulých let byly ČHMÚ v rámci grantových výzkumných projektů zpracovány mapy bodových n-letých srážek. Ze srovnání map stoletých a aktuálních srážek v srpnu 2002 vyplývá, že dne 6. srpna se v jižních a jihozápadních Čechách vyskytovaly srážky rovnající se 0,4 až 0,6 násobku stoleté hodnoty, s výjimkou Novohradských vrchů (kolem stoleté hodnoty). Dne 7. srpna na většině území jižních a západních Čech byly dosaženy 0,4 až 0,6 násobky stoleté hodnoty, příhraniční oblasti s Rakouskem byly většinou dosaženy a překročeny stoleté hodnoty až 1,6 krát. Podobně 11. srpna byly na Šumavě a v Pošumaví dosaženy a překročeny stoleté hodnoty až na 1,6 násobek. Dne 12. srpna v celé západní polovině Čech se vyskytovaly srážky od 0,4 do 0,9 stoleté hodnoty, na řadě míst byla stoletá hodnota překročena, nejvíce v oblasti Krušných hor (kolem Cínovce až třínásobek stoleté hodnoty). V Jihočeském kraji v okolí Plzně, v oblasti Novohradský vrchů se vyskytovaly až 1.6 násobky stoleté hodnoty. Dne 13. srpna byly stoleté hodnoty dosaženy v Lužických horách, v Jizerských horách a v Severovýchodních partiích Českomoravské vysočiny.

Zaplaveno bylo 60 objektů z toho 37 rodinných domků, celkové škody na majetku občanů přesáhly 8.760.000,- Kč.

Vytopeno bylo 5 objektů obce ( obecní úřad, základní škola, čistírna odpadních vod, vodní zdroje, čerpací stanice), celkové škody dosáhly 11.000.000,- Kč.

Škody na majetku firem:

• Hodáň - truhlářství - 400 tisíc Kč
• Švagr - stavební firma - 300 tisíc Kč
• Švagrová - stavebniny - 500 tisíc Kč
• COOP Jednota - 1. mil Kč.
• Bejčková - obchod - 120 tisíc Kč
• PABA - firma Paták - 2 mil. Kč
• Spálenský - 10 mil. Kč

Pro převedení vody jsou určeny 4 přelivy se segmentovými uzávěry s kapacitou 2 035m3/s a vodní elektrárna se čtyřmi turbínami typu Kaplan o hltnosti 4x90m3/s . Po dobu převádění povodňových průtoků byly od 13.8.02 otevřeny přelivy nad koncové polohy (předpoklad na stoupání hladiny nad k. 287,10m.n.m.- hrana horního plata). Během dne došlo k odstavení všech soustrojí vodní elektrárny vlivem limitních spádových hodnot a provoz vodního díla byl dále zajištěn náhradním zdrojem vodního díla.

14.8.2002 v ranních hodinách byla zajištěna nátrž na pravém břehu pod vodním dílem o velikosti cca 7.000 - 10.000m3 (m.j. zanesení plavební kynety) sesun břehového opevnění na levé zdi v oblasti výtoku vodní elektrárny a následně posouzeny pracovníky Povodí Vltavy. V průběhu povodně byla hlášena porucha vývařiště vodního díla, která se zaměřením vývaru po kulminaci nepotvrdila. Pravděpodobná příčina byla v odtržení koncové části vývaru (blok přemístěn za práh vývaru vodního díla).

Provoz vodní elektrárny byl postupně obnoven v listopadu 2002.

VD Kamýk prokázalo schopnost převést průtok cca 3.000m3/s při max. dosažené hladině 286,15 m.n.m.

Při odstraňování povodňových škod pomáhalo celkem 15 hasičských sborů, vojáci z posádky Jince, civilní obrana z Kutné Hory, vězeňská služba Příbram a hlavně všichni obyvatelé Kamýku nad Vltavou.