Na návsi

V padesátých letech byl tento dům ve špatném stavu. Chlívky a maštal měly spadlou střechu, obytné stavení bylo pod došky. Pouze kolna byla na tom lépe. Zřejmě proto byla v roce 1950 upravena na garáž autobusu, který začal pravidelně jezdit od toho roku do Příbrami. Dne 15. 5. 1953 byla však tato linka zrušena. Autobus opět začal jezdit až v roce 1959

V únoru 1955 byla celá tato usedlost vyvlastněna, upravena náves a pod vedením předsedy MNV Václava Kadlece začali občané v září toho roku stavět v akci "Z" kulturní dům s pohostinstvím, sálem, prodejnou, bytem pro vedoucího, pokojíky na ubytování. Dole pod sálem měla být nová požární zbrojnice. V roce 1957 byla stavba pod střechou. Došli však peníze a práce se na několik let zastavily. V roce 1960 se začalo opět pracovat, ale již pod spotřebním družstvem Jednota Příbram. A tak naše obec o tento dům načisto přišla. Prodávat se zde začalo v roce 1962. Vystřídalo se tu mnoho vedoucích. Hostinec a sál se otevřely v roce 1964. Po roce 1989 objekt v malé privatizaci koupil pan Milan Herold.

Červenkova chalupa č. p. 20 byla původně také hospoda. V dnešní podobě je zhruba od roku 1921. V budově, kterou využívá k rekreaci rodina Jaroslava Kftana z Modřan, byl pěkný sál. Pořádaly se zde zábavy, divadelní vystoupení místních ochotníků, občas přijelo i kino nebo cirkus. Svítilo se elektřinou ze mlýna. Vchod byl od silnice. Do výčepu se šlo ze sálu po třech schodech nebo přes dvůr. Ve výčepu stála velká pec, pro pivo se chodilo do sklepa. Pan Josef Červenka měl na chlazení piva vykopanou lednici. Ledy se v zimě nasekaly na zamrzlé řece, naložily do lednice a v létě se používaly k chlazení piva. Byl zde také obchod se vším, co bylo na vsi potřeba. Petrolej, cukr, sůl, koření, cukroví atd. Chleba si tenkrát každý pekl sám.

Červenkovi sousedí s chalupou p. A. Bambouska č. p. 14. Tato chalupa je téměř v původní podobě, pouze na obytném stavení byly došky. Nohejlovi č. p. 13. Přezdívalo se zde "u Šturců" a to již v době, kdy byl majitelem statku Pan František Černý, dlouholetý starosta naší obce ( 1909 - 1920 ). Ačkoliv stavení nedoznalo velkých změn, pohnutou historii zažila rodina Nohejlova v padesátých letech. Polovina statku, patřící p. Františkovi Nohejlovi byla vyvlastněna. On sám byl dlouhá léta vězněn. Domů se vrátil s podlomeným zdravím. Pole, zvířectvo i veškerý inventář mu zabrali a začal zde hospodařit státní statek. Tentokrát se sídlem v Dobříši. Po roce 1968 byl pan Nohejl plně rehabilitován a majetek jim byl vrácen alespoň "na papíru", doopravdy až po roce 1989.

Kymlovi č. p. 27. To pěkné bílé stavení stojící dnes na návsi byla malá došková chaloupka zastrčená na konci vsi. Patřilo sem malé hospodářství a hlavně povinnost zvonkem v kapličce ohlašovat mimořádné události, jako úmrtí, oheň nebo jiné nebezpečí a pravidelně zvonit - ráno, v poledne a večer "klekání". Za tuto službu dostali Kymlovi od obce políčko, na kterém hospodařili. Nyní slouží domek k rekreaci. Vystřídal několik majitelů - byli to pan Grohman, pan Martin Vávra a nyní Honcovi. Rodina pana Vávry vlastnila domek více než 20 let a zapojila se do života obce tak, jako by sem vždy patřila.