Kamýk nad Vltavou

Kamýk nad Vltavou leží v půvabném údolí připomínajícím dvě otevřené dlaně, v nichž se vine široký proud Vltavy. Po obou stranách se doširoka rozvírají svahy a stráně povolně i prudce klesajícím břehům. Hluboké lesy střídají louky a pole, které prostupují osaměle skupiny borovic a mohutných bludných kamenů.

Na konci 10. století tu zřejmě Přemyslovci založili několik dvorců, mezi nimi i místní hrad Vrškamýk s loveckým dozorčím a malou osadou pod hradem zvanou Kamýk (podle velkých kamenů či vyčnívajících skal na vrchu - tehdy zvaných Kamýky).

Dne 16. června 1186 vystavuje na hradě Kamýku český kníže Bedřich listinu věnovanou cisterciáckému klášteru v městě Zwettelu v Dolním Rakousku.

Rozkvět Kamýcka je spojen zejména s panováním Václava I. (1230 - 1253). Kamýk byl tehdy ústředním místem velkého správního i soudního okrsku ležícího na levém břehu Vltavy až po Brdy. Na hradě sídlil často král, jeho úředníci a lovčí.

 

Pečetě města Kamýk nad Vltavou

Ještě za Jana Lucemburského byl Kamýk nesoucí název "královské město" postoupen i s některými okolními obcemi panu Heřmanu z Miličína. V roce 1350 je zde postaven dřevěný farní kostel zasvěcený Narození Panny Marie a Karel IV. vykupuje panství zpět pod královskou moc. Od roku 1357 začíná význam Kamýka ustupovat a to zejména v souvislosti s vybudováním hradu Karlštejn.

Roku 1623 kupuje Kamýk za 28 tisíc zlatých Polyxena z Lobkovic a připojuje jej k vysokochlumeckému panství. Roku 1650 zachvátí Kamýk obrovský požár a morová rána.

Jednou ze starobylých památek Kamýku je samozřejmě i místní kostel zasvěcený Narození Panny Marie

V 17. století je v Kamýku založena škola, nemocnice, pivovar a obec získává právo pořádat třikrát do roka výroční trhy. V lednu 1874 je ustaven poštmistrovský úřad. Významnou událostí v historii obce bylo postavení mostu v roce 1887. Počet obyvatel v druhé polovině 19. století činil přibližně 600 lidí, kteří žili v 66 domcích.

Pohled na Kamýk z druhého břehu řeky Vltavy

Události a konec druhé světové války v Kamýku nad Vltavou

(Použito podkladů kamýckých kronik z Okresního muzea v Příbrami)

12.7. 1939 - z nařízení okupačních orgánů byly podél Vltavy v obvodu četnické stanice Kamýk nad Vltavou zničeny opevňovací linie

13.9. 1939 - zakázán poslech zahraničního rozhlasu

8.3. 1940 - došly směrnice k likvidaci židovských podniků

26.6. 1940 - nařízeno užívání německého jazyka ve styku s úřady

21.3. 1941 - přezkoušení starostů obcí, zda nejsou židé nebo legionáři

6.5. 1941 - nařízení o úpravě dvojjazyčného označení živností a veřejných nápisů

2.8. 1942 - nařízena koncentrace cikánů do cikánského tábora v Letech u Milovic

16.10. 1944 - v obvodu četnické stanice nalezen větší počet letáků v němčině, jež byly shozeny z anglických letadel

27.10. 1944 - nařízena zvýšená pohotovost četnické stanice

20.4. 1945 - do Kamýku a k mostu u Přívozce přišlo po jedné technické skupině 18 vojáků SS z Hradištska za účelem přípravy mostů k jejich zničení. Ke každému mostu bylo dopraveno 70 kg trhavin a byl zde rozmístěn strážní oddíl se 14 členy Wermachtu.

26.4.1945 - nálet angloamerických hloubkařů mezi Krásnou Horou a Kamýkem

1.5. 1945 - telefonická zpráva o smrti Hitlera, v Kamýku byla zorganizována z místních občanů i z obyvatel sousedních obcí partyzánská skupina pod vedením kapitána Josefa Zvěřiny, která byla součástí partyzánské organizace Smrt fašismu kapitána Olesinského členem organizace byl i velitel četnické stanice v Kamýku Bernard Vokůrka

5.5. 1945 - někteří členové německého strážního oddílu Wermachtu vyměňovali místním občanům za potraviny, zbraně a civilní oblečení zbraně a střelivo, tito vojáci pak dezertovali od své jednotky, přislíbili také pomoc při přepadení německé jednotky. Jeden z německých vojáků to však udal veliteli por. Keplerovi, zároveň byl udán jako hlavní organizátor kapitán Zvěřina. Proto byl Zvěřina vojáky SS zajištěn a vyslýchán do druhého dne v jejich ubikaci v hotelu Mantství. Por. Kepler zažádal o posilu, která dorazila večer ze Sedlčany v počtu 160 mužů s pancéřovými auty a děly.

6.5. 1945 - velitel SS nařídil obyvatelům odevzdat zbraně a radiopřijímače, byl vyhlášen výjimečný stav a zákaz vycházení od 21 do 5 hodiny ranní. Oberleitnant SS Sůremann rozhodl vybudovat v okolí Kamýka kruhovou obranu. Odešel za předsedou správní komise a chtěl několik kamýckých občanů jako rukojmí - obětoval se sám Cyril Meduňa, dále s Němci vyjednával kapitán Zvěřina, četař Karel Náhlík, poručík dělostřelectva Václav Kučera, podporučík jezdectva Karel Blažek a podporučík pěchoty Jaroslav Poustka - dokazovali Němcům, že zajistí klid a rychlý odsun.

8.5. 1945 - ráno dorazil do Kamýka velitel bojového uskupení B od 4. tankové divize plukovník Abrams. K jeho uvítání se dostavilo ve velkém počtu obyvatelstvo z Kamýka i z okolí, ze Svat. Jána přišel průvod v čele s vlajkou a hudbou. Plukovník byl přivítán na náměstí, kde došlo k jednání s německým generálem Karraschem. Bylo domluveno, že jednotky SS odjedou v klidu, ale s plnou výzbrojí do Svéradic u Horažďovic, kde složí zbraně. Před nimi měla jet hlídka - velitel vrchní strážmistr Vokůrka, štábní strážmistr Petrásek a Karel Náhlík s osobním autem. Hlídka měla ještě před průjezdem SS vyrozumět obecní úřady o sjednané úmluvě mezi americkým plukovníkem a německým generálem. Přesto došlo u Višňové k přestřelce, proto byla hlídka četnické stanice postavena na čelo. Transport pak pokračoval nerušeně.

9.5. 1945 - v 9.30 došlo k symbolickému převzetí vojsk SS na mostě pod ochrannou US Army. Do Kamýka dorazili vojáci wermachtu /20.00/ v doprovodu čs. vojáků.

11.5. 1945 - Kamýkem projely poslední transporty německé armády, za nimi již přijela Rudá armáda, která zde zanechala posádku.

K podstatným změnám dochází až po roce 1945. Bývalá idylická obec ležící stranou významnějších komunikací, se postupně mění v rušné středisko, staví nové obytné domy, přehrada, elektrárna a továrna. V současné době žije v obci 800 obyvatel ve 210 domcích. V okolí Kamýka je 450 rekreačních chat.